Littering označuje volně pohozený odpad mimo místa určená k jeho odkládání. V oblasti obalů se s ním pojí povinnost hradit náklady obcí na úklid vybraných jednorázových plastových obalů, jejich následnou přepravu a zpracování.
Nejde ale o poplatek za všechny plastové obaly. Povinnost se vztahuje pouze na přesně vymezené kategorie jednorázových obalů podle částí C a D přílohy č. 4 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech.
Pro firmy je důležité nejen správně určit, zda konkrétní obal do litteringu spadá, ale také kdo je za něj povinnou osobou, jakou hmotnost evidovat a kdo má poplatek skutečně uhradit. Od 12. 8. 2026 je navíc nutné při určování producenta vycházet z pravidel PPWR a z aktualizovaných metodik EKO-KOM. EKO-KOM má pro evidenci od tohoto data zveřejněnou samostatnou metodiku k litteringu i novou metodiku k čtvrtletnímu výkazu.
Co je poplatek za littering
Povinnost hradit náklady na úklid vybraných jednorázových plastových obalů platí v České republice od 1. 1. 2023. Je upravena zejména v § 10a zákona o obalech.
Zákon stanoví, že osoba uvádějící na trh nebo do oběhu vybrané jednorázové plastové obaly má hradit obcím náklady spojené s úklidem odpadu z těchto obalů, pokud jsou odhozeny mimo místa určená ke sběru, a také náklady na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu.
Firmy zapojené do systému sdruženého plnění EKO-KOM tuto povinnost plní prostřednictvím EKO-KOM. Údaje o dotčených obalech se vykazují ve čtvrtletním výkazu na listu L – Litteringové obaly. Tento list tedy není novinkou roku 2026; používá se již od roku 2023, od 12. 8. 2026 se však evidence řídí aktualizovanými metodikami v návaznosti na PPWR.
Jakých obalů se littering týká
Základní pravidlo je poměrně úzké: musí jít o jednorázový plastový obal, který je zcela nebo částečně vyroben z plastu a patří do některé ze zákonem vymezených kategorií.
Rozhodující přitom není pouze to, zda je hlavním materiálem plast. Pro účely litteringu stačí jakýkoli podíl plastové složky. EKO-KOM výslovně upozorňuje, že zde neplatí stejné pravidlo jako u klasifikace kompozitních obalů. Například papírový nápojový kelímek s plastovou vrstvou se může na běžných listech vykazovat jako papír, ale zároveň patří na list L, protože obsahuje plast.
Do litteringu patří zejména těchto pět skupin:
- sáčky a balení zhotovené z pružného materiálu, které obsahují potraviny určené k okamžité spotřebě ze sáčku nebo balení bez další přípravy; nádoby na nápoje o objemu až 3 litry, například PET lahve včetně příslušných uzávěrů a víček; plastové odnosné tašky s tloušťkou stěny pod 50 μm; nápojové kelímky, včetně jejich uzávěrů a víček; a nádoby na potraviny, tedy typicky krabičky s víkem nebo bez něj na potraviny určené k okamžité spotřebě, které se běžně konzumují přímo z nádoby a nevyžadují další přípravu, jako je vaření nebo ohřívání.
U nádob na potraviny musí být splněna všechna tři kritéria: potravina je určena k okamžité spotřebě, obvykle se konzumuje přímo z nádoby a je připravena ke spotřebě bez další přípravy. Zákonná kategorie přitom výslovně nezahrnuje nádoby na nápoje, talíře ani sáčky a balení, která mají vlastní kategorii.
Pozor na velikostní kritéria u potravin
Právě zde vzniká v praxi hodně chyb.
Přehledová metodika k čtvrtletnímu výkazu uvádí u sáčků a balení z pružného materiálu a u nádob na potraviny hranici do 3 litrů. Speciální metodika EKO-KOM k litteringu ale stanoví pro praktické posouzení „okamžité spotřeby“ podrobnější velikostní pravidla. Pro vlastní klasifikaci bych proto vycházel právě ze speciální metodiky k listu L, protože je pro tento účel podrobnější.
U servisních obalů na potraviny používaných při pultovém prodeji a u servisních obalů v restauracích nebo rychlém občerstvení metodika nestanoví omezení gramáže. U porcovaných ochucovadel, například kečupu, hořčice, másla, marmelády nebo pomazánek, pracuje s hranicí do 50 g náplně. U jiných nádob na potraviny a jiných sáčků a balení z pružného materiálu je hranice zpravidla do 400 g náplně. Primárně se posuzuje hmotnost; pokud je na obalu uveden objem, může se pro určení hranice použít objem.
To znamená, že nestačí říci například „všechny plastové obaly od potravin do 3 litrů jsou littering“. Vždy je potřeba posoudit také charakter výrobku, způsob spotřeby a konkrétní kritéria speciální metodiky.
Příklady obalů, které mohou do litteringu patřit
Typickými příklady jsou pytlík chipsů, sáček bonbonů, obal od čokoládové tyčinky, PET lahev minerální vody, kelímek na kávu s plastovou vrstvou, plastový menu box na jídlo s sebou, vanička se salátem z lahůdkového pultu nebo tenká plastová nákupní taška.
Naopak samotný fakt, že je nějaký obal plastový, ještě neznamená, že podléhá litteringu. Běžná plastová láhev od nepotravinářského výrobku, přepravní fólie nebo kartonová e-shopová krabice nejsou litteringovými obaly jen proto, že jde o obalový materiál.
U plastových odnosných tašek je hranicí podle přehledové metodiky EKO-KOM tloušťka pod 50 mikronů. Odpadní plastové pytle nejsou „odnosnými taškami“ a do této kategorie nepatří.
Kdo poplatek za littering skutečně platí
Od 12. 8. 2026 už není vhodné používat jednoduché pravidlo typu „platí výrobce, dovozce nebo distributor“. Nejdříve je potřeba určit typ obalu a producenta.
U litteringu metodika EKO-KOM rozlišuje především servisní obaly a obaly použité k zabalení výrobku.
Servisní obaly
Servisním obalem je například kelímek na kávu, plastový menu box, sáček na pečivo nebo vanička, která je určena k naplnění až v místě prodeje.
U těchto obalů hradí podle metodiky EKO-KOM poplatek za littering výrobce nebo importér prázdného servisního obalu.
Restaurace, čerpací stanice, pekárna nebo jiná firma, která již zpoplatněný servisní obal pouze naplní zákazníkovi, jej v systému EKO-KOM eviduje jako předplacený. Musí být schopna doložit, že povinnosti k obalu byly splněny, typicky příslušným Prohlášením o plnění povinností rozšířené odpovědnosti producenta za obaly v systému EKO-KOM.
To je důležitá změna oproti zjednodušenému uvažování, že poplatek vždy hradí restaurace nebo prodejna, která kelímek či krabičku naplní.
Obaly s již zabaleným výrobkem
Pokud je litteringový obal použit k zabalení výrobku u plniče, je povinnou osobou podle metodiky plnič, případně importér baleného výrobku.
Typickým příkladem je plastový kelímek na jogurt, plastový sáček na bonbony nebo PET lahev minerální vody.
U dovozů, privátních značek a dalších složitějších obchodních toků je vhodné současně ověřit producenta podle samostatné metodiky EKO-KOM „Povinné osoby dle PPWR“. Od 12. 8. 2026 se totiž postavení producenta odvíjí mimo jiné od typu obalu a konkrétního obchodního toku, nikoli pouze od toho, kdo má zboží fyzicky v držení.
Co když firma pouze přeprodává obal nebo balené zboží
Samotný distributor není automaticky osobou, která má obal znovu zpoplatnit.
Pokud například česká firma nakoupí zboží od českého dodavatele a povinnost za obal již splnil správný producent, nemá se za stejný obal litteringový poplatek platit podruhé. Správné rozlišení zpoplatněného a předplaceného toku je proto důležité nejen kvůli správnosti výkazu, ale také proto, aby firma nehradila poplatek dvakrát.
Obdobně není správné automaticky považovat každý e-shop za plátce litteringu. Běžná kartonová přepravní krabice nebo výplň e-shopové zásilky nejsou samy o sobě litteringovým obalem podle pěti uvedených kategorií.
Jak funguje ruční oddělitelnost
U složených obalů je důležité pravidlo ruční oddělitelnosti.
Pokud lze jednotlivé součásti obalu ručně oddělit, posuzuje se každá součást samostatně. Obsahuje-li daná součást plast, pro littering se eviduje celá hmotnost této součásti. Jestliže oddělitelná součást plast neobsahuje, litteringová povinnost se na ni nevztahuje.
Příklad: u plastové nádoby na potraviny s celoplošně nalepenou papírovou etiketou a ručně oddělitelným hliníkovým víčkem se plastová nádoba společně s neoddělitelnou etiketou posuzuje jako součást obsahující plast. Samostatně oddělitelné hliníkové víčko plast neobsahuje, a proto se do litteringu nezahrnuje.
U PET nápojové lahve může být situace jiná. Pokud jsou PET lahev, PE víčko a PET shrink sleeve ručně oddělitelné a všechny obsahují plast, metodika uvádí jejich celkovou hmotnost do kategorie nádob na nápoje na listu L. Současně se jednotlivé součásti standardně evidují také na příslušných J listech výkazu.
Co když je obal jen částečně z plastu
Pro littering není stanovena minimální procentní hranice obsahu plastu.
Typickým příkladem je papírový kelímek s tenkou plastovou vrstvou. I kdyby plast tvořil méně než 5 % hmotnosti kelímku, pro účely litteringu jde stále o obal vyrobený částečně z plastu.
U obalů vyrobených částečně z plastu se na listu L vykazuje celková hmotnost obalu a zároveň hmotnostní podíl plastu. EKO-KOM například u nádoby na potraviny vyrobené částečně z plastu výslovně požaduje uvedení celkové hmotnosti a vedle ní hmotnosti plastu.
Důležité přitom je, že samotný litteringový poplatek EKO-KOM pro rok 2026 počítá ze sloupce „celková hmotnost v tunách“, nikoli pouze z hmotnosti plastové složky.
Jak se littering vykazuje v EKO-KOM
Litteringové obaly se uvádějí na listu L čtvrtletního výkazu o produkci obalů. Aktuální metodika k výkazu je účinná od 12. 8. 2026 a struktura výkazu již zohledňuje PPWR.
Firma by měla být schopna u každého relevantního obalu určit jeho kategorii, celkovou hmotnost, případně hmotnost plastové složky, obchodní tok a to, zda jde o obal, který sama zpoplatňuje, nebo o obal již předplacený jiným producentem.
Výkaz EKO-KOM obecně pracuje s rozlišením zpoplatněných, předplacených, neplacených a exportovaných obalů. Na zpoplatněných listech se uvádějí obaly, za které společnost hradí odměnu systému EKO-KOM; předplacené obaly jsou naopak takové, u nichž byla příslušná povinnost splněna jiným subjektem.
Kolik činí poplatek za littering v roce 2026
Podle aktuálního ceníku EKO-KOM je od 1. 1. 2026 sazba 859 Kč za tunu bez DPH. Stejná sazba je stanovena pro nádoby na nápoje, sáčky a balení na potraviny, nápojové kelímky, nádoby na potraviny i plastové odnosné tašky.
Výpočet je jednoduchý:
litteringový poplatek = celková hmotnost zpoplatněných litteringových obalů v tunách × 859 Kč/t
Například u 2,5 tuny zpoplatněných litteringových obalů činí samotný litteringový poplatek 2 147,50 Kč bez DPH.
Sazba se může v dalších letech změnit, proto je vhodné vždy použít ceník EKO-KOM platný pro dané období.
Co se změnilo od 12. 8. 2026
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech, tedy PPWR, vstoupilo v platnost už 11. 2. 2025. Většina jeho ustanovení se však použije od 12. 8. 2026. Není tedy správné psát, že PPWR teprve „vstoupí v platnost“ v srpnu 2026.
EKO-KOM již zveřejnil metodiky pro evidenci od 12. 8. 2026, včetně samostatné metodiky k určení producenta, metodiky k čtvrtletnímu výkazu a metodiky k listu L pro littering.
Pro firmy to znamená, že už nestačí používat staré obecné pravidlo „kdo obal plní, importuje nebo prodává“. Především u servisních, přepravních obalů, privátních značek a dovozů je nutné nejprve správně určit producenta podle nových pravidel.
Jak nastavit evidenci ve firmě
V praxi doporučujeme projít portfolio obalů položku po položce. U každého obalu je potřeba nejprve rozhodnout, zda vůbec spadá do některé z pěti litteringových kategorií. Následně je nutné určit, zda je celý nebo částečně z plastu, posoudit ruční oddělitelnost jednotlivých součástí, ověřit velikostní a spotřební kritéria a teprve potom určit producenta a správný tok ve výkazu.
U servisních obalů by firma měla navíc ověřit, zda je producentem výrobce či importér prázdného obalu a zda má odběratel potřebné prohlášení o zpoplatnění. U obalů s výrobkem je potřeba určit plniče nebo importéra baleného výrobku.
Prakticky se vyplatí mít tyto informace přímo v obalové kartě nebo ERP: typ obalu, littering ano/ne, kategorii listu L, celkovou hmotnost obalu, plastovou hmotnost u částečně plastových obalů, údaj o ruční oddělitelnosti a informaci, zda je obal zpoplatněný nebo předplacený.
Nejčastější chyby u litteringu
Jednou z nejčastějších chyb je představa, že littering znamená všechny jednorázové plastové obaly. Neznamená. Rozhodující je zařazení do přesně stanovených kategorií.
Další častou chybou je vynechání papírových obalů s plastovou vrstvou. Pro littering stačí jakýkoli obsah plastu, takže například papírový kelímek s PE bariérou může povinnosti podléhat.
Problematické bývá také dvojí zpoplatnění servisních obalů. Pokud například výrobce kelímků již povinnost splnil a provozovna pouze kelímek naplní, má jej při splnění podmínek vykazovat jako předplacený, nikoli jej znovu zpoplatňovat.
A v neposlední řadě firmy často přehlížejí pravidlo ruční oddělitelnosti. U víček, etiket, shrink sleeve fólií a dalších součástí může právě toto pravidlo rozhodnout o tom, jaká hmotnost se do litteringu zahrne.
FAQ
Týká se littering každého plastového obalu?
Ne. Týká se pouze vymezených jednorázových plastových obalů z částí C a D přílohy č. 4 zákona o obalech: vybraných pružných sáčků a balení na potraviny, nádob na nápoje do 3 litrů, plastových odnosných tašek, nápojových kelímků a vybraných nádob na potraviny.
Patří do litteringu papírový kelímek?
Ano, pokud obsahuje plastovou vrstvu. Pro littering není stanovena minimální procentní hranice plastu.
Kdo platí littering za kelímek na kávu v restauraci?
Jestliže jde o servisní obal ve finální podobě určený k naplnění v místě prodeje, podle metodiky EKO-KOM poplatek hradí výrobce nebo importér prázdného kelímku. Restaurace nebo jiná provozovna jej při splnění podmínek vykazuje jako předplacený.
Kdo platí za PET lahev s nápojem?
U obalu použitého k zabalení výrobku je povinnou osobou plnič, případně importér baleného výrobku.
Jaká je sazba v roce 2026?
Od 1. 1. 2026 je sazba pro všech pět litteringových kategorií 859 Kč/t bez DPH. Poplatek se vypočítává z celkové hmotnosti v tunách.
Kde se littering vykazuje?
V čtvrtletním výkazu EKO-KOM na listu L – Litteringové obaly. Současně mohou být stejné obaly podle pravidel výkazu evidovány také na příslušných J listech; list L představuje další evidenční pohled pro littering.
Závěr
Litteringová povinnost není obecnou přirážkou ke všem plastovým obalům. Správný postup je vždy stejný: nejdříve určit, zda obal patří do některé z litteringových kategorií, následně posoudit jeho materiál, velikost a ručně oddělitelné části, potom určit producenta a nakonec zvolit správný způsob evidence na listu L.
Od 12. 8. 2026 je přitom zásadní správné určení producenta podle PPWR. Zejména u servisních obalů už nelze automaticky předpokládat, že poplatek platí firma, která obal naplní zákazníkovi.
Potřebujete ověřit, které obaly ve vašem portfoliu podléhají litteringu a kdo je má zpoplatnit? SUSCON může provést kontrolu obalové evidence, určit producenta podle pravidel PPWR, prověřit zpoplatněné a předplacené toky a připravit podklady pro správné vykázání v EKO-KOM.
